Po-Čt 8:00-20:00, Pa 8:00 – 16:30 vždy po objednání, Objednávky vždy telefonicky
Sportklinik, Dříteč 155 resort Golf & Spa Kunětická hora

BOLESTI V OBLASTI TŘÍSLA A KYČELNÍHO KLOUBU SPORTOVCŮ

Bolesti v oblasti třísla a kyčle v porovnání s periferní částí dolní končetiny nepatří k nejčastějším problémům sportovců, mohou však představovat dosti zásadní, a v případě špatně stanovené diagnózy, i dlouhodobý problém. Krom nejčastějších příčin bolesti třísla, jako je natržení svalstva, k problematice patří i komplikovanější nálezy, jako avulze kosti či poškození labra kyčelního kloubu.

  • Natažení/natržení svalu – natržení svalu představuje nejčastější zranění v oblasti třísla a kyčle. Obvykle zasahuje dvoukloubové svaly (svaly přecházející přes dva klouby, a to kloub kolenní a kyčelní) během excentrické kontrakce svalu (typicky při hokeji, fotbale) – zejména sval m. adductor longus (viz obr. 1.). Zasažena je ve většině případů střední porce svalu či šlachosvalový přechod. Vlastní příčinou, která k natržení vede, je obvykle špatná rovnováha jednotlivých svalových skupin. Problém představuje zejména opožděný nástup aktivity m. transversus abdominis či nedostatečná funkce abduktorů a flexorů kyčle. Dalším problematickým svalem je m. iliopsoas (nejčastěji opět u hokejistů a fotbalistů). Jeho natažení/natržení může způsobovat nespecifickou bolest šířící se v oblasti břicha, třísla a bederní páteře.

Obr. 1: Zasažení m. adductor longus (staženo z: http://www.aidyourtendon.com/)

  • Zhmoždění kyčle – vzniká následkem přímého úderu na oblast lopaty kyčelní a kyčelního kloubu z boku/pádem na kyčel. Problém představuje samotná lopata kyčelní, a to díky úponu velkého množství svalů v oblasti (m. externus obliquus abdominis, m. latissimus dorzi, gluteální fascie), které pak mohou díky svému reflexnímu stažení omezit rozsah pohybu a produkovat problémy v dalších oblastech pohybového aparátu.
  • Avulzní zlomenina – v době, kdy kosti ještě nejsou zcela osifikované („vytvrzené“) může tah svalů vést k odtržení a vychýlení, neboli avulzi části kosti/nalomení kosti. Nadměrnému vychýlení úlomků však většinou brání periost na povrchu kosti a fascie. Mezi nejčastější zranění patří: avulze přední horní spiny pánve tahem m. sartorius či avulze malého trochanteru stehenní kosti tahem m. iliopsoas. U mladých sprinterů může vzniknout tzv. „překážková zlomenina“, ta vzniká klasicky při flexi v kyčelním kloubu s extendovaným kolenem, což vyvolá vysoký tah v mm. hamstrings, které pak mohou způsobit poškození sedacího hrbolu, na který se upínají (viz obr. 2.).

Obr. 2: Avulzní zlomenina sedacího hrbolu (staženo z: http://www.rch.org.au/)

  • Poškození labra – labrum představuje chrupavčitý prstenec na povrchu jamky kyčelního kloubu. Jeho účelem je lepší „zapouzdření“ hlavice stehenní kosti v jamce kyčle. Poškození samotné je pak způsobeno například subluxací kyčelního kloubu při různých nehodách / nedokonalým vyvinutím kyčelní jamky v její zevní části, díky čemuž je v této části labrum nadměrně přetěžováno. Výsledkem pak v obou případech může být postupně progradující bolest, slyšitelné lupání v kyčli či mírné omezení rozsahu pohybu (viz obr. 3.)

Obr. 3: Poškození labra (staženo z: http://www.sportsortho.co.uk/)

  • Atletická pubalgie – bolest v oblasti stydké kosti. Tento problém se objevuje při oslabení břišní svaloviny (m. rectus abdominis, m. pyramidaliis, m. obliquus externus + internus abdominis, m. transversus abdominis) a nadměrné akci adduktorů (přitahovačů). Pohyb abdukce/addukce a flexe/extenze v kyčelním kloubu s následným pohybem pánve produkuje nadměrnou střižnou sílu podél spony stydké, což vede k přetížení břišních svalů a fascií v oblasti tříselného kanálu (viz obr. 4.). Tento tah produkovaný adduktory pak může vést k poškození úponových struktur m. rectus abdominis či transverzální fascie. Samotná bolest se objevuje v oblasti třísla při cvičení, kašli.

Obr. 4: Atletická pubalgie (staženo z: http://www.rebalancetoronto.com/)

  Mgr. Jakub Dudek (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace a HC Mountfield HK) 

Referenční seznam:

  •  ANDERSON, K., STRICKLAND, S. M., WARREN,  R. Hip and Groin Injuries in Athletes. The American Journal of Sports Medicine. 2001, num. 29, pp. 521-533.
  •  QUINN, A. Hip and Groin Pain: Physiotherapy and Rehabilitation Issues. The Open Sports Medicine Journal. 2010, num. 4, pp. 93-107.
  •  TYLER, T. F., SILVERS, H. J., GERHARDT, M. B. Groin Injuries in Sports Medicine. Sportshealth. 2010.