Po-Čt 8:00-20:00, Pa 8:00 – 16:30 vždy po objednání, Objednávky vždy telefonicky
Sportklinik, Dříteč 155 resort Golf & Spa Kunětická hora

BOLESTIVÉ OKOSTICE

Bolesti okostic patří k jednomu z nejčastějších problémů běžecké populace. Ačkoliv nepatří k vážným onemocněním, můžou mít v případě neadekvátní léčby či ignoraci bolesti závažné komplikace. Příčinou bolesti samotné je často velké množství různých faktorů, čímž je ovlivněna i následná léčba.

1. Patologie

Mnoho předchozích studií a názorů tvrdilo, že onemocnění zasahuje periost (okostici), tedy vazivový obal na povrchu kosti. Nové důkazy však spíše naznačují široké spektrum různých diagnóz, které bolesti okostic způsobují. Mezi zmiňované diagnózy patří: úponové svalové bolesti (zde zahrnuta špatná funkce m. tibialis posterior, m. tibialis anterior, m. soleus), zánět a přestavba okostice (viz. obr. 1). Příčinou vzniku těchto problémů jsou nejčastěji změny v zatížení dolních končetin či opakovaná nadměrná zátěž.

 Obr. 1. – typicky zasažené svaly (zdroj)

2. Klinické příznaky

Klasickým příznakem je difúzní bolest podél vnitřní spodní části hrany tibie (bércové kosti), která je spojena se zátěží (viz obr. 2). Samotná vnitřní hrana tibie (začátkem m. tibialis posterior + m. soleus) je citlivá i na dotek, zejména ve zmíněné spodní části. V počátečních fázích onemocnění se bolest vyskytuje při začátku zatížení a postupně se stupňuje v jeho průběhu. S progresí onemocnění se bolest objevuje při minimálním zatížení i v plném klidu.

Obr. 2. – oblast bolesti (zdroj)

3. Příznaky a rizikové faktory 

První problém představuje trénink – neadekvátní zvýšení aktivity, intenzity tréninku či délky trvání. Dále též běh na tvrdém nepružném povrchu a neadekvátní sportovní obuv. Rizikovým faktorem jsou i předchozí zranění v oblasti dolních končetin.

Dalším rizikem je i držení těla, kdy je typickým obrazem tzv. anteverzní postavení krčku stehenní kosti, valgózní či varózní postavení v kolenním kloubu, torze tibie, hyperpronace v subtalárním kloubu, oploštění klenby nožní či celková nestejná délka dolních končetin. Takové postavení dolních končetin v kombinaci s přetížením svalstva nadměrnou zátěží, vede v průběhu běžecké aktivity k postupné únavě svaloviny a dalšímu zhoršení držení těla, což problém dále prohlubuje.

Riziko představuje i zajištění dostatečné svalové kontroly a stability pánve ve spojení s dolními končetinami skrze funkci HSSP (viz článek Bolesti zad a HSSP). 

Obr. 3. – Správné a tzv. hyperpronační postavení chodidla (zdroj)

4. Léčba

V akutní fázi onemocnění je první volbou klid a aplikace ledu na bolestivou oblast, dále využití terapeutického ultrazvuku a uvolňování přetížené svaloviny + zajištění kvalitního kloubního rozsahu. Po odeznění akutní fáze je vhodné nadále pracovat na uvolňování, korekci a zlepšení svalové kontroly držení těla se zaměřením na oblast dolních končetin, pánve a páteře. Klíčovými prvky v terapii je zlepšení funkce m. tibilais anterior a dalších svalů podílejících se na kontrole pohybu inverze a everze chodidla, zajištění svalové kontroly a mobility kyčelního kloubu, kvalitní funkce HSSP, zajištění adekvátní propriocepce (vnímání) ke zlepšení reaktibility těla na různé povrchy. Je možný postupný návrat do tréninku, ovšem s maximálně 50% intenzitou. 

Mgr. Jakub Dudek (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace a HC Mountfield HK) 

Referenční seznam:

  • BENNETT, J. E., REINKING, M. F., PLUEMER, B. Factors Contributing to the Development of Medial Tibial Syndrome in High School Runners. Current Reviews in Muskuloskeletal Medicine. 2009, num. 2, pp. 127-133.
  • GALBRAITH, R. M., LAVALLEE, M. E. Medial tibial stress syndrome: conservative treatment options. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy. 2001, num. 31, pp. 504-510.
  • THACKER, S. B., GILCHRIST, J., STROUP, D. F. The prevention of shin splints in sports: a systematic review of literature. Medicine & Science in Sports & Exercise. 2002, pp. 32-40.