Mezi nejčastější sportovní úrazy patří distorze hlezenního kloubu, při které se od sebe na krátkou dobu oddálí kloubní plochy a poté se opět navrátí do původní pozice. K většině těchto zranění dochází během špatného dopadu/došlapu či při náhlém nekoordinovaném pohybu (změně směru pohybu). V 75% případů dochází zároveň k poranění vazivového aparátu hlezna.
Obr. 1: Mechanismus distorze hlezenního kloubu s poraněním ligament (zdroj zde)
Hlavním úkolem celého hlezenního komplexu je dynamický přenos hmotnosti těla z dolní končetiny na podložku a zároveň udržení tělesné rovnováhy. Pohyby v hlezenním kloubu jsou umožněny vzájemnou koordinovanou pohyblivostí tří spojení – kloubu talocrurálního, kloubu subtalárního a tibiofibulární syndesmósy.
Slabé a volné kloubní pouzdro je zesíleno systémy postranních vazů. Na vnitřní straně silný vaz srůstající s kloubním pouzdrem, ligamentum deltoideum (lig.collaterale mediale). Ve stabilizaci hlezna má hlavní roli zevní vazivový komplex tvořený třemi vazy. Nejvýznamnější z nich lig.talofibulare anterius, dále pak lig.calcaneofibulare a lig.talofibulare posterius.
Kloubní stabilita hlezenního kloubu je zajištěna kongruenci kloubních ploch, statickým ligamentózním aparátem a svalově šlachovou jednotkou zajišťující dynamickou stabilizaci.
Poranění ligamentózního aparátu
Nejčastějším mechanismem distorze je tzv. inverze spojená s plantární flexe, při kterém bývá poraněn laterální vazivový komplex. Ve většině případů nastává ruptura lig. talofibulare anterius, jež má mnohem nižší schopnost odolávat maximálnímu zatížení oproti ostatním ligamentům. Spolu s ligamentem bývá poškozena i přední část kloubního pouzdra. Poranění vazivového komplexu na vnitřní straně bývá méně časté z důvodu anatomických předpokladů a síle deltového vazu. Mechanismus úrazu je přesně opačný pohyb, tedy tzv. everze (obr. 2).
Obr. 2: Inverzní a everzní mechanismus úrazu (zdroj zde)
Klasifikace poranění ligament:
- stupeň (lehká distorze) – natažení ligament bez ireverzibilního poškození tkání
- stupeň (středně těžké poranění) – ireverzibilní prodloužení ligament, parciální makroskopickou rupturu kolagenních vláken ligamenta
- stupeň (těžké poranění) – kompletní ruptura ligament, klinicky významná laxicita (Kotrányiová, 2007).
Obr. 3: Stupně poškození vazu (zdroj zde)
Symptomy distorze hlezna
Mezi typické symptomy distorze hlezna patří na prvním místě otok a bolest. Kompletní rupnuta vazu se projeví okamžitou intenzivní bolestí, kdy není možné se na postiženou končetinu postavit. Charakteristický je masivní ohraničený otok a hematom pod zevním kotníkem. Na rozdíl od toho při distenzi nebo parciální ruptuře vazu či kloubního pouzdra lze bez omezení dokončit pohybovou aktivit. Až po skončení zátěže se objeví otok, omezení pohybu a bolest.
Pro závažnost úrazu je rozhodující příčina a mechanismus vzniku. V případě poranění ligament je důležitá nejen včasná diagnostika, ale i stanovení následné terapie. V případě, kdy došlo k natržení ligament, by léčba měla být mnohem delší a důslednější než při pouhé distorzi.
Poranění hlezenního kloubu vede k narušení aferentních vláken z kloubního pouzdra a ligament. Nedostatečná aference následně ovlivní motorický výkon kloubní funkci. Dochází ke snížení kvality zpětné vazby (feed back) z poraněné tkáně, i přednastavení dráždivosti (feed forward).
Nedojde-li ke kvalitnímu zhojení měkkých tkání, zvyšuje se riziko vzniku instability. Ta je charakterizována zejména přetrvávající bolestí s pocity nestability vedoucí k opakovaným distorzím.
Mgr. Ivana Sahánková (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace)
Referenční seznam:
- ATTARIAN D., E., Mc CRACKIN H., J., DEVITO D., P., Mc ELHANEY J., H., GARRETT Jr., W., E. Biomechanical characteristics of human ankle ligaments. Foot and Ankle, 1985. no. 6, p. 54-58.
- FONG, D.; CHAN, Y. M.; YUNG K., M.; YUNG P. SH.; CHAN K. M.. Understanding acute ankle ligamentous sprain injury in sports. Sports Medicine Arthroscopy Rehabilitation Therapy & Technology, 2009, č. 14.
- Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1758-2555-1-14.pdf.
- HILLER, C. E., SHARON, L., K., KATHRYN, M. R. Chronic Ankle Instability: Evolution of the Model. Journal of Athletic Training, 2011. vol. 46, no. 2, p. 133 – 141.
- HRAZDÍRA, L., BERÁNKOVÁ, L., HANDL, M., FREI, R. Komplexní pohled na poranění hlezenního kloubu ve sportu. Ortopedie, 2008. č. 2, s. 267 – 275.
- KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Galén, 2009. 714 s. ISBN 978-80-7262-657-1
- KOTRANYIOVÁ, E. Význam laterálních ligament hlezna. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2007. č. 3, s. 122-129. ISSN 1211-2658.
- McKEON, P., O., BOOI, M., J., JOHNSON, D., L., MATTACOLA, C., G. Lateral ankle ligament anesthesia significantly alters single limb postural control.
- Gait & Posture. 2010. no. 32, p. 374 – 377.
- RE-HABILIS Propriocepce – Význam pro fyzioterapii a její změny u vybraných diagnóz [online]. c2013 [cit. 2016 – 12 – 04]. Dostupné z:
- http://www.re-habilis.cz/sites/default/files/Propriocepce_BLOG_2013.pdf
- RENSTRÖM, A. F. H., KONRANDSEN, L. Ankle ligaments Indry. British Journal of Sports Medicin, 1997. vol. 31, p. 11 – 20.