Po-Čt 8:00-20:00, Pa 8:00 – 16:30 vždy po objednání, Objednávky vždy telefonicky
Sportklinik, Dříteč 155 resort Golf & Spa Kunětická hora

ROTÁTOROVÁ MANŽETA

ŘEKL VÁM LÉKAŘ, ŽE MÁTE NATRŽENOU ROTÁTOROVOU MANŽETU? ANEB CO SI PŘEDSTAVIT POD TÍMTO POJMEM A JAK JEJ ŘEŠIT 

Léze, neboli natržení, rotátorové manžety patří k nejčastějším příčinám bolesti v oblasti ramenního pletence. Jsou zdrojem oslabení, změn v biomechanice a stabilitě pletence. V současnosti trhliny rotátorové manžety ovlivňují až 32% populace a riziko jejich výskytu se signifikantně zvyšuje s věkem (Van Der Meijden, Westgard, Chandler et al., 2012, p. 198). Otázkou však zůstává, co vlastně rotátorová manžeta je,.? Anatomicky se jedná o společný plochý úpon rotačních svalů ramene, tedy m. supraspinatus, m. infraspinatus, m. teres minor a m. subscapularis na hlavici pažní kosti (viz obr. 1.). Z hlediska funkce je hlavní strukturou zajišťující dynamickou stabilitu ramenního kloubu, přičemž šlachy jejích svalů, tedy m. supraspinatus, infraspinatus, teres minor a subscapularis vrůstají do pouzdra ramenního kloubu a tím i kloubní pouzdro zpevňují. Longo, Berton, Papapietro, Maffulli et al. danou stabilizační funkci popisují jako „concavity compression“ (= stlačení do jamky) (Longo, Berton, Papapietro, Maffulli et al., 2012, p. 10). Daná stabilizační funkce svalů rotátorové manžety se aktivuje před vlastní iniciací pohybu a lze je tak svým způsobem považovat i za svaly stabilizačního systému (viz článek Bolesti zad). 

 Obr. 1: Svaly rotátorové manžety (physioworks.com.au)

Příčina samotného vzniku trhlin je hodně variabilní. Jednu z hlavních rolí hraje manžeta samotná, a to z důvodu malého cévního zásobení, jehož dostatek je za fyziologické situace „tak akorát“. Dlouhodobé a chronické přetěžovaní ramenního pletence (sportem, neadekvátní manuální prací, apod..) pak může vést jak k poruchám tohoto zásobení, tak i ke vzniku trhlin (viz obr. 2.).

Obr. 2: Trhlina v rotátorové manžetě (kleisertherapy.com)

Společným znakem lézí je také porucha v zapojení jednotlivých svalů při pohybu horní končetinou, tedy ve svalovém timingu (= načasování), na jehož základě často dochází k dalšímu dráždění měkkých tkání pletence a zhoršení samotného stavu. 

Z pohledu subjektivních obtíží je charakteristickým příznakem bolest, která se objevuje při upažení, šahání do zadní kapsy kalhot, lehu na stejnostranné horní končetině, atd…Samotné ozřejmění léze lékař nejčastěji provádí ultrazvukem, rentgenem, v ideálním případě magnetickou rezonancí. Po provedení diagnostiky následuje léčebný proces. V případě natržení manžety menšího rozsahu je prvořadě na místě péče fyzioterapeuta. Ta spočívá v potlačení bolesti, obnově často omezeného pohybového rozsahu a zejména v terapii, již zmíněného, adekvátního svalového náboru. Pro navýšení efektu této terapie je výborným přínosem aplikace fyzikální terapie, a to formou vysokofrekvenčního laseru či rázové vlny. Pokud je léze manžety většího rozsahu, často doprovázena významným omezením rozsahu pohybu, přistupuje se k artroskopickým výkonům spojeným se sešitím a přešitím natržené šlachy a odstranění poškozené tkáně. Následně však opět musí na řadu přijít adekvátní fyzioterapie. 

 Mgr. Jakub Dudek (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace a HC Mountfield HK) 

Referenční seznam

  • BASSETT, RW., BROWNE, AO., MORREY, BF., AN, KN. 1990. Glenohumeral muscle force and moment mechanics in a position of shoulder instability. Journal of biomechanice [online]. 1990, vol. 23, no. 5, pp. 405‒415.
  • BIBERTHALER, P., WIEDEMANN, E., NERLICH, A., KETTLER, M., MUSSACK, T., DECKELMAN, S., MUTSCHLER, W. 2003. Microcirculation associated with degenerative rotator cuff lesions. In vivo assessment with orthogonal polarization spectral imaging during arthroscopy of the shoulder. The Journal of Bone and Joint Surgery. The American volume [online]. 2003. vol. 85, no. 3, pp. 475‒480.
  • ČÍHÁK, Radomír. 2003. Anatomie I. Praha: Grada Publishing, 2003. ISBN 80-7169-970-5.
  • DAVID, G., MAGAREY, M. E., JONES, M. A., DVIR, Z., TÜRKER, K. S., SHARPE, M. 2000. EMG and strenght correlates of selected shoulder muscles during rotations of the glenohumeral joint. Clinical Biomechanics [online]. 2000, vol. 15, no. 2, pp. 95‒102.
  • HALDER, AM., ZHAO, KD., ODRISCOLL, SW., MORREY, BF., AN, KN. 2001. Dynamic contributions to superior shouder stability. Journal of orthopaedic research [online]. 2001, vol. 19, no.  2, pp. 206‒212.
  • LONGO, G. U., BERTON, A., PAPAPIETRO, N., MAFFULLI, N., DENARO, V. 2012. Epidemiology, Genetics and Biological Factors of Rotator Cuff Tears. Medicine and sports science [online]. 2012, vol. 57, pp. 1‒9.
  • LUCAS, D. B., ASTON, K. I., CARRELL, D. T., ROKITO, A. S., ZUCKERMAN, J. D.  1973. Biomechanics of the shouder joint: MR results compared to surgical findings from a multi-center study. Archives of Surgery [online]. 1973, vol. 107, no. 3, pp. 425‒432 
  • NHO, S. J., YADAV, H., SHINDLE, M. K., MACGILLIRAY, JD. 2008. Rotator Cuff Degeneration: Etiology and Pathogenesis. The American journal of sports medicine [online]. 2008, vol. 36, no. 5, pp. 987‒993.
  • TRNAVSKÝ, K., SEDLÁČKOVÁ, M., BERAN, J., DVOŘÁK, V., HRAZDIRA, L., MECHL, M., ŠULCOVÁ, Y. 2002. Syndrom bolestivého ramene. Praha: Galén. 2002. ISBN 80-7262-170-X.
  • VAN DER MEIJDEN, O. A., WESTGARD, P., CHANDLER, Z., GASKILL, TR., KOKMEYER, D., MILLET, PJ. 2012. Rehabilitation after arthroscopic rotator cuff repair: Current concepts review and evidence-based guidelines. The International Journal of Sports Physical Therapy [online]. 2012, vol. 2, no. 7, pp. 197‒218.