1.ČÁST: CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ

Syndrom iliotibiálního traktu (dále jen ITBS) patří k nejčastějším bolestivým stavům v oblasti kolenního kloubu u běžců (+ osob, kde je běh součástí tréninku). Jedná se o zánětlivé poranění vzniklé na podkladě přetížení, nikoliv úrazu, které je typické zátěžovou bolestí v oblasti zevní strany kolene. Bolest se zprvu vyskytuje po uběhnutí určitě vzdálenosti a v případě, že problém není adekvátně řešen, může přejít i do bolesti při chůzi.

Samotný iliotibiální trakt (dále jen ITB) představuje ztluštění fascia lata na zevní straně stehna, což je vazivová blána začínající z lopaty kyčelní kosti pánve (cristy) a upínající se na čéšce, bércové kosti a částečně i ke šlaše m. biceps femoris (viz obr.1). Problém představuje zejména jeho přechod přes prominenci dolního konce stehenní kosti – tzv. laterální epikondyl (červený kruh), který bude dále popsán.

 Obr. 1: Tractus iliotibialis a oblast bolesti (staženo z johanesdoel.blogspot.com)

Funkcí ITB je zajištění stability zevní strany kolenního kloubu a, v souhře se stabilizátory kyčelního kloubu, také kontrola a redukce addukčního pohybu (souhybu kolene dovnitř) kolene při běhu.  

Typickým obrazem vzniku syndromu je rychlý opakovaný pohyb flexe/extenze v koleni, tedy běh, ve kterém dochází k přesunu ITB přes výše uvedený zevní epikondyl. Z pohledu biomechaniky se toto uskutečňuje v rámci dvou základních fází běhu: stojné a švihové. Na začátku stojné fáze je koleno propnuté a ITB se nachází před laterálním epikondylem stehenní kosti, během přechodu do střední části stojné fáze dojde k pokrčení kolene (zhruba 30 stupňů) a ITB přechází přes epikondyl do jeho zadní části (viz obr. 2). 

ITBS samozřejmě nevznikne u všech běžců, dojde k němu na podkladě zvýšení napětí v ITB. K samotnému rozvoji tohoto napětí vede účast určité přidružené patologie. Mezi nejzákladnější problémy patří:

• slabost stabilizačních svalů kyčelního kloubu – výsledkem je výraznější souhyb kolene do addukce (dovnitř) a větší napnutí ITB (viz. obr. 3, červená čára v oblasti kolene)
• výrazná pronace chodidla a vnitřně rotační postavení bércové kosti – v obou případech je výsledkem vyšší napětí v úponové části ITB (viz obr. 3, červená čára v oblasti kotníku)
• nadměrný trénink – vede k postupné únavě a výpadku funkce stabilizačních svalů z pohybu a opět tedy k souhybu kolene do addukce a napnutí ITB

 Obr. 3: Vlevo: addukční souhyb kolene a současná pronace chodidla. Vpravo: správné držení.

Je tedy předpokládáno, že ITBS vzniká na podkladě opakovaného tření (přechodu) napnutého ITB přes laterální epikondyl stehenní kosti. V oblasti přechodu přes hrbolek se současně nachází i malý a dobře prokrvený tukový polštář (viz obr.4). V případě, že je tedy ITB výrazněji napnut (na podkladě patologií), dochází k utlačení a omezení průtoku krve tukovým polštářem + tření vazu o periost kosti (laterálního epikondylu). Výsledkem je v obou případech rozvoj zánětu a vzniku bolesti. 

Obr. 4: Tukový polštář v oblasti zevní epicondylu (staženo z  ericdalton.com)

Mgr. Jakub Dudek (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace a HC Mountfield HK)  

Referenční seznam:

• DUBIN, J. Evidence based treatment for iliotibial band friction syndrome. Review of Literature. Biomechanics. 2005.
• KIRK, K. L., KUKLO, T., KLEMME, W. Iliotibial Band Friction Syndrome. Orthopedics. 2000, vol. 23, no. 11, pp. 1209‒1215.
• MILLER, R. H., LOWRY, J. L., MEARDON, S. A. Lower extremity mechanics of iliotibial band syndrome during an exhaustive run. Gait & Posture. 2007, vol. 26, pp. 407‒413.
• TERRY, G. C., HUGHSTON, J. C., NORWOOD, L. A. The anatomy of the iliopatellar band and iliotibial tract. American Journal of Sports Medicine. 1986, vol. 14, no. 1, pp. 39‒45