Laterální epikondylitida neboli tenisový loket
Laterální epikondylitida, tenisový loket či epicondylitis radialis humeri – všechna tato označení charakterizují stejné onemocnění způsobené přetěžováním extenzorů zápěstí při laterálním epikondylu humeru. Jedná se o nejčastější typ entezopatie, tedy poškození spojení šlacha – kost, v oblasti horní končetiny. Laterální epikondylitida se vyskytuje až u 4% populace ročně, přičemž častěji se projevuje u dominantní horní končetiny. Nejčastěji postiženými svalyjsou m. extensor carpi radialis brevis spolu s m. extensor digitorum communis. Doba trvání tohoto onemocnění bývá od 2 týdnů až po 3 měsíce. Mnohdy se však setkáme s trváním až po dobu jednoho roku či déle, ať již vlivem nesprávně zvolené terapie či recidivami obtíží.
Obr. 1: zdroj: www.rheumatologynetwork.com
Hlavními projevy onemocnění je především bolest při zátěži a stisku ruky či klidová. V akutní fázi nalézáme otok, případně lokální zvýšení teploty. U chronické formy jsou tyto příznaky méně výrazné. Při palpaci místa úponu svalů na laterálním epikondylu bývá pociťována bolest, která se může šířit po celé horní končetině. Extenzory zápěstí a prstů jsou v hypertonu (zvýšeném svalovém napětí) a ve svalových bříškách nalézáme reflexní změny.
Při diagnostice je důležité správně lokalizovat skutečnou příčinu bolestí, neboť loketní kloub je často místem přenesené bolesti z aktivních trigger pointů svalů paže (m. biceps brachii a m.triceps brachiii) a pletence ramenního (m.subscapularis, m.infraspinatus, m.supraspinatus a mm.pectorales) a horní hrudní apertury (mm.scaleni). Zapomenout se nesmí ani na přenesenou bolest z krční či hrudní páteře a vyloučeny musí být strukturální změny po úrazech či intraartikulární poruchy.
Terapie
Léčba laterální epikondylitidy se odvíjí od stádia onemocnění. Akutní fáze, kdy je přítomen otok, vyžaduje klid (případně krátkodobou imobilizaci do odeznění akutní bolesti), lokální kryoterapii a lokální aplikaci protizánětlivých léčiv. Metodou první volby je konzervativní terapie, která je podle Taylora (2012) úspěšná u 90% pacientů. Vzhledem k vysokému riziku recidivy obtíží není doporučována přímá aplikace kortikosteroidů. V rámci konzervativní terapie zaujímá své významné postavení práce fyzioterapeuta, který jednotlivé terapie sestavuje na základě individuálních potřeb pacienta. Ošetřována je zejména svalová hypertonie a trigger pointy příslušných svalůvyužitím technik měkkých tkání, kompresní terapií, postizometrickou relaxací či reciproční inhibicí. Dále jsou prováděny trakční a mobilizační techniky nejen loketního kloubu. Postupně je terapie zaměřena na zlepšení koordinace a práce svalů v oblasti celého ramenního pletence spolu s krční a hrudní páteří.
Součástí léčby je využití různých technik kineziotapingu. V akutní fázi k redukci otoku, později ke snížení svalového napětí extenzorů předloktí. Mechanická korekce v podobě tapingu funguje obdobně jako další léčebná pomůcka, epikondylární páska. Ta svým přítlakem v oblasti začátku extenzorů usnadňuje přenos sil ze svalů na šlachy.
Obr. 2: Epikondylární páska – Bauerfeind
Obr. 3: Kineziotaping)
Komplexní přístup v léčbě zahrnuje rovněž i prostředky fyzikální terapie – literatura uvádí především pozitivní efekt laseroterapie a ultrasonoterapie. Při chronické formě se uplatňuje i aplikace rázové vlny. Při selhání konzervativní léčby bývá tendence chirurgického řešení. Předtím je však možné využití injekční aplikace krevní plazmy či kyseliny hyaluronové do oblasti loketního kloubu (Luk et al., 2014).
Mgr. Ivana Sahánková (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace)
Referenční seznam:
- FEDORCZYK, J. M. Tendinopathies of the elbow, wrist and hand: Histopathology and Clinical considerations. Journal of hand therapy. 2012, roč. 25, č. 2, s. 115-246.
- GREENFIELD, CH., WEBSTER, V. Chronic Lateral Epicondylitis. Physiotherapy. 2002, roč. 88, č. 10, s. 578-594.
- KOLÁŘ, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Galén, 2010. 714 s. ISBN 978-80-7262-657-1.
- LUK, J. K. H. et al. Lateral epicondylalgia: midlife crisis of a tendon. Honk Kong Medical Journal. 2014, roč. 20, č. 2, s. 1 – 7.
- TAYLOR, S. A., HANNAFIN, J. A. Evaluation and management of elbow tendinopathy. Hospital for Special Surgery. 2012, roč. 4, č. 5, s. 384-393.