Po-Čt 8:00-20:00, Pa 8:00 – 16:30 vždy po objednání, Objednávky vždy telefonicky
Sportklinik, Dříteč 155 resort Golf & Spa Kunětická hora

CERVIKOBRACHIÁLNÍ SYNDROM

CERVIKOBRACHIÁLNÍ SYNDROM, ANEB KDYŽ SE BOLEST ŠÍŘÍ Z KRČNÍ PÁTEŘE DO HORNÍ KONČETINY.

V dnešní době velmi rozšířený sedavý způsob života, a tím hodiny strávené prací na počítači či v autě, vedou ke vzniku obtíží v oblasti krční páteře. Problematika v této oblasti vzniká nejčastěji zvýšenou mechanickou námahou ať již při dlouhodobém nuceném postavení hlavy v určité poloze či nošení těžkých břemen, ale také špatnou polohou hlavy ve spánku, při prudkém pohybu hlavou (úrazy, pády) či při prochladnutí.

Obr. 1: sed při práci na počítači (zdroj: http://www.levitas.cz/bolesti-krcni-patere/)

Cervikobrachiální syndrom spadá do skupiny tzv. vertebrogenních algických syndromů (obecně bolestí páteře), jehož projevy se soustřeďují do oblasti krční páteře, horní části hrudní páteře, žeber, ramenního pletence a cervikothorakálního přechodu. Charakteristické jsou difúzní neohraničené bolesti vyzařující z oblasti krční páteře do horní končetiny, s maximem v oblasti ramene a paže, v některých případech dosahujících až k prstům. V tomto případě se mluví o tzv. pseudoradikulárním syndromu – bolest nebývá přesně lokalizovatelná. Jedná se o subjektivní pocity pacienta, proto je důležité stanovit konkrétní příčiny vzniku obtíží. Právě propagace do horní končetiny může vést k mylným diagnózám, které směřují k nesprávné strategii léčby (Rychlíková, 2008). Při stanovení diagnózy je důležité mít na paměti syndrom bolestivého ramene, poranění manžety rotátorů, epikondylitidy v oblasti lokte (tenisový či golfový loket) nebo syndrom karpálního tunelu a další úžinové syndromy na horní končetině (Mlčoch, 2008). 

Příčiny CB syndromu

 Příčiny CB syndromu mohou být nejen strukturální ale i funkční. Oba dva typy však spolu velmi úzce souvisí.

Mezi strukturální změny se řadí degenerativní změny obratlových těl a meziobratlových plotének s tvorbou osteofytů, nebo hernie disku. Opomíjeny nesmí být ani úrazy typu Whiplash, vrozené vady, spinální stenózy, osteoporóza, zánětlivá a revmatoidní onemocnění či nádory.

Z funkčních poruch se jedná o blokády konkrétních segmentů páteře a jejich řetězení, dále reflexní změny ve svalech s přenesenou bolestí, či rovněž i onemocnění vnitřních orgánů (Mlčoch, 2008). Nejčastěji se hovoří o blokádě cervikothorakálního (CTh) přechodu nebo blokádě 1. žebra.  

Funkční blokáda CTh přechodu 

Cervikothorakální přechod je často přetěžovanou oblastí, neboť spojuje velmi pohyblivou krční páteř s tuhou, málo pohyblivou páteří hrudní. Vlivem nízkého počtu nociceptorů (receptorů pro bolest) bývá bolest pociťována jinde než přímo v místě příčiny (Kříž, 2001).

Při vzniku CB syndromu dochází k nucenému antalgickému držení hlavy, kdy každý pohyb vyvolává bolest. Omezen bývá předklon, úklon i rotace hlavy. Viditelný je hypertonus šíjových a paravertebrálních svalů, TrPs nacházíme nejčastěji v m. trapezius a mm. scaleni (Erbův bod), dále edém v oblasti CTh přechodu, rovněž se udává i bolestivost v oblasti lopatek. Bohatá vegetativní pleteň v oblasti krční páteře může způsobit doprovodné vegetativní příznaky ve formě edému, poruch prokrvení, potících se nebo chladných prstů, dysestezií či bolestí hlavy nebo zvracení (Ambler, 2006; Kříž, 2006).

Funkční poruchy nevznikají náhle, ale jako důsledek dlouhodobého přetěžování a tím zvyšujících se nároků pro organismus nejen při vykonávání pohybů.

Nelze se proto zaměřit jen na aktuální oblast bolesti. U problematiky CTh přechodu je nápadná nedostatečnost bráničního dýchání, kdy převládá dýchání do hrudník (se zatažením břicha) a tím přetěžování pomocného dýchacího svalstva a horních fixátorů lopatek. Zároveň jsou oslabeny dolní fixátory lopatek. Řetězením poruch nacházíme blokády v ostatních segmentech krční páteře, horní hrudní páteře a také blokády horních žeber. Pokud nedojde k obnově poruchy hybnosti zejména hrudní páteře, dochází k recidivám obtíží 

(Kříž, 2006).

Radikulární (kořenové syndromy)

Ke kompresi míšních kořenů dochází v důsledku strukturálních změn, nejčastěji při spondylartróze s osteofyty a zúžením foramen intervertebrale či při osteochondróze nebo protruzi disku. Výskyt hernie je v této oblasti sporadický. Dlouholeté bolesti v oblasti šíje jsou predisponujícím faktorem pro vznik kořenového dráždění (Kasík, 2002).

 Obr. 2: Dermatomy na horních končetinách (zdroj: Netter H. F.: Netterův anatomický atlas člověka)

Jakými příznaky se projevuje kořenové dráždění?

Diagnostika cervikální radikulopatie nebývá, na rozdíl od funkčních změn, obtížná. Bolest při kořenovém dráždění bývá ostrá, přesně lokalizovatelná, propagující až k prstům. Jednotlivým úsekům krční páteře odpovídá vždy určitá část horní končetiny, kam bolesti propagují (viz obr. 2). Bolest je doprovázena neurologickou symptomatikou – změnami motoriky (snížením svalové síly příslušných svalů), reflexů (jejich sníženou vybavitelností) a poruchami čití v daném dermatomu (Ambler, 2006; Mlčoch 2008). Kořenové syndromy krční páteře doprovázejí svalové spasmy šíjových svalů rozšířené do hrudní páteře, bolestivé trnové výběžky a bolestivé body kolem lopatky a kostotransverzálních kloubů (Rychlíková, 2008). Na horních končetinách je nejčastější výskyt radikulárního syndromu C6 a C7, méně pak C5 a C8.

Projevy jednotlivých kořenových syndromů:

C5bolest: oblast krku, ramene, přední strany paže

       změna citlivosti: oblast ramene, zevní a přední plochy paže

       oslabená abdukce paže (upažení) a flexe lokte (ohnutí v lokti)

C6bolest: oblast ramene, zevní plocha paže a předloktí a palce

       změna citlivosti: radiální straně paže a předloktí, I. a II.prst

       oslabená flexe lokte (ohnutí v lokti)

C7bolest: celá paže a předloktí, II. – IV. prst

       změna citlivosti: zadní strana paže a předloktí končící ve II. – IV. prstu

       oslabená extenze (natažení) předloktí, extenze a flexe ruky 

C8bolest: při mediálním okraji lopatky, vnitřní ploše paže a předloktí, V. prst

       změna citlivosti: vnitřní strana předloktí, IV. a V. prstu

       oslabená funkce drobných svalů ruky (Bednařík, 2007).

Není však vyloučena kombinace příznaků obou syndromů, pseudoradikulárního a radikulárního. Proto pouze na základě subjektivních pocitů pacienta není možné stanovit správnou diagnózu a je na místě provést další vyšetření k zjištění skutečné příčiny obtíží. 

Mgr. Ivana Sahánková  (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace) 

Referenční seznam:

  • AMBLER, Z. Základy neurologie: učebnice pro lékařské fakulty6. přepracované adoplněné vydání. Praha: Galén, 2006, 351 s. ISBN 80-726-2433-4.
  • BEDNAŘÍK, J. Kořenové syndromy: Klinika, diagnostika. II. Neurologická klinika LF MU a FN Brno, 2007. prezentace
  • KASÍK, J. a kolektiv Vertebrogenní kořenové syndromy. Diagnostika a léčba. Praha: Grada Publishing, 2002. 224 s. ISBN: 80-247-0142-1
  • KŘÍŽ, V. Vegetativní periferní projevy cervikobrachiálního syndromu a jejich záměny. Syndrom kropenaté dlaně. Pohybové ústrojí. 2001, roč. 8, č. 1, s.  3-6.
  • KŘÍŽ, V. Poruchy cerviko-thorakálního přechodu i jejich vzdálené příznaky. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2006, 2, s. 99-104.
  • MLČOCH, Z. Vertebrogenní algický syndrom. Medicína Pro Praxi, 2008, roč. 5, č. 11,  s. 437-439. Dostupný na WWW: http://www.solen.cz/artkey/med-200811-0009.php
  • RYCHLÍKOVÁ, E. Manuální medicína: průvodce diagnostikou a léčbou vertebrogenních poruch. 4. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 2008. 499 s. ISBN 978-807-3451-691.