CERVIKOKRANIÁLNÍ SYNDROM

Bolest hlavy patří mezi častý problém, který se vyskytuje v jakémkoliv věku. K potlačení bolesti hlavy ať již z důvodu stresu, při únavě či vyčerpání, ale i při migrénách využije každý člověk některého z analgetických prostředků. Léky pouze dočasně uleví od bolesti, ale nevyřeší příčiny vzniku obtíží.

Základní dělení bolestí hlavy je na bolesti primární, které se vyskytují samy o sobě a na jejichž vznik nemá vliv žádné jiné onemocnění. Do této skupiny je řazena migréna, tenzní cefalea či cluster headache. Druhá skupina, bolesti sekundární jsou příznakem jiného onemocnění. Nejčastěji se jedná o tzv. cervikogenní bolesti hlavy neboli cervikokraniální syndrom. Diagnosticky je nejprve nutno vyloučit možné organické příčiny – expanzivní procesy (nádorová onemocnění mozku), neurologická onemocnění, subarachnoideální krvácení či syndrom nitrolební hypertenze.

        Obr. 1: Struktury krční páteře (zdroj: http://www.ehrlich.tv/halswirble-schaedel.jpg)

        Obr. 2: Antlatookcipitální skloubení (zdroj: https://quizlet.com/29042306/joints-flash-cards/)

Typicky se jedná o asymetrické, jednostranné, tupé bolesti zejména okcipitálně, v oblasti týla a čela. Charakteristické je střídání období bez bolesti, či menší bolesti se záchvaty bolesti intenzivní. Obtíže jsou provokovány zátěží krční páteře, neadekvátním pohybem či nevhodnou polohou hlavy nebo tlakem na trigger pointy (spoušťové body). Doprovodným příznakem mohou být vertigo (závrať), nauzea, méně pak zvracení.   

Krční páteř je velmi namáhanou oblastí vzhledem k její velké mobilitě oproti ostatním úsekům páteře. V souvislosti s bolestmi hlavy se jedná zejména o horní úsek krční páteře, první dva krční obratle, na které nasedá těžká lebka. Právě v úseku nazvaném antlantooccipitální skloubení (AO skloubení), spojení atlasu (první krční obratel) a lebky (záhlaví latinsky occiput), dochází k častým blokádám nejčastěji při dlouhodobé nevhodné poloze hlavy, kdy je hlava v předsunutém držení zároveň s mírným záklonem záhlaví.  Blokády můžeme nalézat i v nižších úsecích krční páteře až po CTh přechod, ale ne vždy je v tomto úseku přítomný zjevný blok.

 Obr. 3: Krátké extenzory cervikokraniálního přechodu

(zdroj: https://www.atlantotec.com/images/content/nackenmuskeln.jpg)

Cervikogenní bolesti hlavy jsou doprovázeny změnou tonu šíjového svalstva. Významnou roli mají především krátké suboccipitální svaly (krátké extenzory šíje) a jejich přetěžování právě v důsledku předsunutého držení hlavy. Dále jsou přítomny bolestivé spoušťové body v m.sternocleidomastoideus, mm.scaleni, ale také v m.trapezius či m.levator scapulae. Při tlaku na TrP v uvedených svalech bolest vyzařuje do do týla, oblasti spánků nebo temene, někdy až do čelní krajiny či retrobulbárně (za oči).

Dlouhodobé přetěžování krátkých extenzorů šíje směřuje k zatuhnutí skalpu (měkkých tkání na lebce), které rovněž způsobuje silné bolesti hlavy.

Obr. 4: TrP v m.rectus capitis posterior major (jeden z krátkých extenzorů šíje

 (zdroj: http://www.physio-pedia.com/Rectus_Capitis_Posterior_Major)

Obr. 5:  TrPs v m.sternocleidomastodeus a jejich projekce bolesti

 (zdroj: http://fortefitness.com/trigger-point-for-tension-headaches-stiff-necks-tmj)

K rozvoji CC přispívají do určité míry i degenerativní změny krční páteře (diskopatie, spodylartrózy a osteochondrózy), které však nebývají hlavní příčinou. Dalším faktorem mohou být i vrozené anomálie cervikokraniálního přechodu. Také dráždění nervu trigeminu či arteria vertebralis nebo postižení nervových kořenů C1 – C3 způsobuje cervikokraniální bolest hlavy.

Mgr. Ivana Sahánková  (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace)