Po-Čt 8:00-20:00, Pa 8:00 – 16:30 vždy po objednání, Objednávky vždy telefonicky
Sportklinik, Dříteč 155 resort Golf & Spa Kunětická hora

TERAPIE STABILIZAČNÍHO SYSTÉMU

Terapie hlubokého stabilizačního systému

Jak pro jedince s poruchou stabilizační funkce hlubokých svalů bez subjektivních bolestivých projevů, tak v horším případě i pro jedince, kteří bolestmi zad již trpí, je charakteristický soubor určitých příznaků. Hlavním příznakem je tzv. nádechové postavení hrudníku, kdy je hrudní koš vytažen zkrácením kývače, prsních a skalenových svalů směrem k hlavě. Mezi další se řadí zatuhlost hrudního koše a předsunuté postavení ramen a špatná součinnost funkce bránice s břišní svalovinou. Pokud chce fyzioterapeut se svým klientem dosáhnout úspěšného výsledku terapie, je nutné tyto struktury před vlastním cvičením hlubokých svalů ošetřit.

Vlastní terapie hlubokého stabilizačního systému je svým charakterem založena spíše na soustředěnosti, přesném provádění a trpělivosti obou stran. V současné době je, pro větší motivaci a modernizaci v oblasti cvičení hluboké svaloviny, moderní používat různé pomůcky jako například TRX, Flowin, Propriomed, Bosu, atd. Pomůcky samy o sobě dokážou být výborným pomocníkem, ne však v rukou trenérů a osob, které nejsou schopny ne/adekvátní reakci těla rozeznat, případně nejsou schopny dosáhnout správně aktivace v základních situacích jako je leh na zádech či sed. Výsledkem takového snažení je pak jedině další přetížení pohybového aparátu a možné zhoršení problematiky. 

Příklady oslovení funkce HSSP:

  • cvik A: Kvadrupedální pozice (na čtyřech), v kolenních + kyčelních kloubech + hlezenních kloubech úhel 90°, podsazená pánev, páteř v napřímení (hlavně hlídat a redukovat hrudní kyfózu = nedělat při cviku hrb), hlava též napřímená – nesmí být v záklonu! Jediným pohybem je opření o přednoží chodidel + o dlaně, následně jemné odlepení kolenních kloubů od podložky spolu s aktivací „ břišního“ dýchání  snahou o rozšíření dolních žeberních oblouků v nádechu laterálně od sebe (obr. 1.). V tomto cviku dbát 100% na kvalitu provedení – kontrola postavení + subjektivní pocit kvalitní kontroly!

Obr. 1: Kvadrupedální pozice s aktivací břišního dýchání.

  • cvik B: Pozice 3. měsíce = leh na zádech, v kyčelních + kolenních + kloubech opět pravý úhel, kolena na šířku pánve, vzdálenost pat menší než kolen, pánev podsazená nalepená bedry na podložce (v počáteční fázi učení cviku je možnost mít dolní končetiny v tomto postavení drženy i pasivně, a to na velkém gymballu/taburetce/židli..), lopatky též lehce aktivně přilepené k podložce, ruce v úchopovém postění = jak kdyby držely velký míč (obr. 2.) (další variantou – opět v počáteční fázi učení cviku, je nechat horní končetiny ležet volně podél těla, ovšem s rukama opřenýma hřbetem o podložku). Následuje aktivní nádech nosem do oblasti spodního břicha opět se snahou o rozšíření spodních žeber laterálně (nesnažit se nadechovat do hrudníku = došlo by k jeho zvednutí a cvičení by nemělo smysl) a aktivní výdech ústy – při výdechu se snažit žebra stlačovat dolů k pánvi.

Obr. 2.:  Základní pozice cviku

  • Tato pozice se dá po zvládnutí uvedené varianty ztížit = pacient se „ unblock“ = jako socha lehce rotuje k pravé a levé straně – pouze minimální pohyb! (obr. 3. + 4.)

Obr. 3-4:   Minimální rotace celého těla do stran

  • cvik C: Pozice lehu na zádech, pánev opět podsazena, všechny čtyři končetiny jsou drženy kontralaterálně = jedna horní končetina svírá pravý úhel v ramenním kloubu a směřuje kolmo vzhůru (lopatka opět lehce přilepená k podložce), druhá horní končetina aktivně dosahuje do dálky (úhel s podložkou 30° ‒ 45°), jedna dolní končetina v pozici pravých úhlů (viz výše cvik B), druhá dolní končetina opět svírá ostrý úhel s podložkou (30° ‒ 45°). Následuje aktivace dýchání viz výše (Obr. 5.). Tento cvik je již pro pokročilé – vysoká náročnost na HSS! Hlídat zejména podsazení pánve a nalepení bederní páteře na podložce! 

Obr. 5.  Pozice s kontralaterálním držením končetin

Mgr. Jakub Dudek (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace a HC Mountfield HK) 

Referenční seznam:

  • KOLÁŘ, P. Vertebrogenní obtíže a stabilizační funkce páteře – terapie. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2007, č. 1, s. 3 – 17.
  • KOLÁŘ, P., LEWIT, K. Význam hlubokého stabilizačního syndromu v rámci vertebrogenních obtíží. Neurologie pro praxi. 2005, č. 5, s. 270 – 275.
  • SUCHOMEL, T. Stabilita v pohybovém systému a hluboký stabilizační systém – podstata a klinická východiska. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2006, č. 3, s. 112 – 124.