Trigger points, aneb když Vám fyzioterapeut řekne, že máte ve svalech uzlíky

Bolí Vás hlava, záda nebo například rameno, či máte neurčité bolesti, které propagují do různých částí těla a léky na bolest nebo masáže nezabraly? Při návštěvě fyzioterapeuta se pak dozvíte, že Vaše obtíže mohou být způsobeny ,,uzlíky“ ve svalech.  Co vlastně tyto malé ,,uzlíky“,  které dokáží člověka pořádně potrápit, znamenají?

Nejčastějšími funkčními změnami ve svalech, a to nejen u bolestivých stavů, jsou spoušťové body, tzv. trigger points (TrPs). Lokální změna svalového napětí, ve smyslu zvýšení, nepostihuje celý sval, ale pouze určitý snopec svalových vláken. Přibližně ve středu zatuhlého svalového snopečku (taut band) nalézáme přesně ohraničený a palpačně bolestivý malý bod – ,,uzlík“, tedy trigger point. Vznik TrPs je spojen s akutním či chronickým přetěžováním svalu, dále pak přímým poškozením úrazem či chorobným procesem, např. zánětem probíhajícím v okolí svalu (Čech in Kolář, 2009).

Obr. 1. Trigger points (zdroj www.drkertz.com)

K ozřejmění přítomnosti TrPs používáme palpační vyšetření. Rychlým „přebrnknutím“ přes tuhý svalový snopeček pozorujeme lokální svalový záškub, někdy až větší úhybnou reakci pacienta. Při tlaku na spoušťový bod vyvoláme buď bolest lokální (v místě tlaku) a/nebo přenesenou. Současně mohou být pozorovány i vegetativní příznaky (slzení, pocení, chlad,…). Pro každý sval existuje typický vzor přenesené bolesti, nejčastěji do téže končetiny, regionu či oblasti trupu. Spontánní či pohybem vyvolanou špatně lokalizovatelnou bolest difúzního charakteru způsobují TrPs tzv. aktivní. Pokud je bolest vyvolána pouze při kompresi, je TrP označován jako latentní. Latentní TrPs jsou častým nálezem i u osob zcela bez obtíží (Čech in Kolář, 2009; Simons, Travell, 1998).

Obr. 2. Spoušťové body a přenesená bolest z m.iliopsoas (zdroj http://myofascialpainsolutions.net/trigger)

Při lokální léčbě TrPs jsou využívány zejména techniky manuální terapie – ischemická komprese (akupresura), měkké techniky, PIR (postizometrická relaxace), AGR (antigravitační relaxace) či metoda spray and stretch. jako součást léčby jsou zařazovány rovněž metody fyzikální terapie – ultrazvuk, laser, elektroterapie či aplikace lokálního tepla.

Mgr. Ivana Sahánková  (Sportklinik, fyzioterapeut České atletické reprezentace) 

Referenční seznam:

• Čech, Z. in Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vydání. Praha: Galén, 2010. 714 s. ISBN 978-80-7262-657-1.
• SIMONS, D. G., SIMONS, L. S., TRAVELL, J. G. Myofascial Pain and Dysfunction: The Trigger Point Manual: Volume 1. Upper half body. 2. vydání Philadelphia, 1998. 1064 s. ISBN – 9780683307719